Aktivní TVOŘENÍ s převzetím vůdčí role je připomínáno pokaždé, kdy prochází nějaká planeta sluneční soustavy znamením Lev.
Aktivní TVOŘENÍ s převzetím vůdčí role na osobní rovině
To bývá každý měsíc při průchodu Luny znamením Lev a každý rok při průchodu Slunce, Merkura a Venuše znamením Lev, což bývá v prázdninových měsících, tedy v době, kdy TVOŘENÍ i samotná příroda. Nejdůležitější roli zde hraje Slunce, proto je právě v této době, především na přelomu července a srpna, toto TVOŘENÍ nejsilnější. TVOŘENÍ se připomíná také průchodem planety Mars znamením Lev při ZÍSKÁVÁNÍ toho, co potřebujeme k přežití, po dobu zhruba 1,5 měsíce, a to každé dva roky.
Průchod Slunce, Měsíce a také planet Merkur, Venuše a Mars znamením Lev trvá několik týdnů až měsíců, a tak působí spíše na osobní rovině.
Aktivní TVOŘENÍ s převzetím vůdčí role na duchovní rovině
Na duchovní rovině působí průchod planety Jupiter znamením Lev připomíná z hlediska DUCHOVNÍHO RŮSTU aktivní TVOŘENÍ s převzetím vůdčí role jednou za 12 let po dobu jednoho roku (12-13 měsíců).
Průchod planety Saturn znamením Lev připomíná aktivní TVOŘENÍ s převzetím vůdčí role z hlediska plnění karmické VESMÍRNÉ ZKOUŠKY jednou za 30 let po dobu 2,5 roku.
Aktivní TVOŘENÍ s převzetím vůdčí role při plnění generačních úkolů
Zvláště důležitý je průchod generačních planet znamením Lev, kdy se při novém začátku připravují podmínky pro celé budoucí generace lidstva v příštích staletích. Kdy bylo toto působení v uplynulých 245 letech nejsilnější a proč? To se dovíte z e-booku níže.
Poznámka: Bližší informace k jednotlivým pojmům naleznete v ČLENSKÉ SEKCI Porozumět MAPĚ ŽIVOTA v e-booku „OBECNÁ MAPA ŽIVOTA-Jak jí porozumět?„; bližší informace ke zmiňovaným aspektům naleznete v ČLENSKÉ SEKCI Porozumět VESMÍRU v části věnované řešení problémů.
POSILOVÁNÍ skrze TVOŘENÍ – Pluto ve Lvu – 1937-1958
Co se tedy dělo v této době v Československu? Před tím, než začala druhá světová válka, připravovali se Češi na obranu svého území před napadením ze strany fašistického Německa. Ve druhé světové válce Čechoslováci bojovali za svou vlast, a to v zahraničních legiích, aby dokázali důležitost a výjimečnost československého národa, čímž získali uznání v zahraničí, a po druhé světové válce budovali systém hospodářství. Pojďme se podívat na to, jak to bylo, z různých úhlů pohledu. Využijeme k tomu opět úryvků z knih od přímých účastníků té doby a také prózy vyprávějící o tomto období.
Kniha „Dějepis na dlani“ – Martina Komsová, Helena Kohoutková
Nejprve se podíváme, co se v těchto letech dělo v Československu.
I v tomto období pracovaly československé spolky, byť omezeně.
SOKOL
Baráčníci
Tehdejší československý prezident Dr, Edvard Beneš
Na toto období je určitě dobré pohlédnout také očima tehdejšího prezidenta Edvarda Beneše.
V tomto důležitém a přelomovém období hrály zvláštní roli roky 1935-1942, kdy při průchod planety Uran znamením Býk bylo patrné PROBUZENÍ vlastní originality při STABILIZOVÁNÍ situace. Šlo tedy o to, pro stabilizování situace a vymezení Československa začít dělat něco jinak a originálně. Totéž období prožíváme nyní v letech 2018-2025 a právě v roce 2023 začíná něco nového, čím si připravujeme podmínky pro život na příštích 12 let na duchovní rovině, podobně jako tomu bylo v roce 1940. Jedná se tady také o cizinu a o to, jak se zahraničím komunikujeme a jak dalece jsme při tom pravdiví a vystihujeme podstatu.
Čerpat můžeme z minulosti. Pojďme se tedy seznámit s tím, jak tomu bylo v minulosti při tomto působení. Začneme opět Dr. Edvardem Benešem. Nejprve se seznámíme s tím, co tomu předcházelo.
Dr. Edvard Beneš – Mnichovské dny – Roky 1935-1938
Poté přišla osudná Mnichovská zrada. O tom, jak to všechno bylo, se dočteme v další knize Dr. Edvarda Beneše „Mnichovské dny“. Pojďme se podívat, jak se utvářela situace mezi lety 1935-1938.
Dr. Edvard Beneš – PAMĚTI – Roky 1942-1943
A nyní zpět k Benešovým PAMĚTEM. Jak se Benešovo počínání odrazilo v budoucím dění?
Z uvedeného je patrné, že to, co se v té době událo, se nestalo samo sebou. Stála za tím Benešova obrovská vytrvalá, důsledná a také zodpovědná práce na vlastních záměrech – na tom, aby zůstal zachován český národ a stát a aby bylo obnoveno Československo.
Nyní se budeme věnovat tomu, jak si v té době své záměry plnil Ludvík Svoboda – tehdejší čelní představitel Československé armády. Z jeho vyprávění pochopíme, že člověk nejvíce dokáže, pokud jedná tak, jak to cítí, nikoli tak, jak je mu diktováno. Máme opět k dispozici bohatý materiál z jeho knihy CESTAMI ŽIVOTA.
Ludvík Svoboda – CESTAMI ŽIVOTA
Další významnou osobností, která vypovídá o dění té doby na východní frontě, je Ludvík Svoboda, který ve své knize CESTAMI ŽIVOTA podává podrobné svědectví o tom, jak to v této době bylo v československé armádě, kde v té době sloužil. Ačkoliv jde o rozsáhlý materiál, je dobré si jej přečíst.
Ludvík Svoboda – CESTAMI ŽIVOTA – Roky 1934-1938
Ludvík Svoboda – CESTAMI ŽIVOTA – Mobilizace – Rok 1938
Ludvík Svoboda – CESTAMI ŽIVOTA – Mnichovská zrada – Rok 1939
Ludvík Svoboda – CESTAMI ŽIVOTA – Protektorát – Rok 1939
Ludvík Svoboda – CESTAMI ŽIVOTA – Polský exil – Rok 1939
Ludvík Svoboda – CESTAMI ŽIVOTA – Zahraniční vojsko – Rok 1939
Ludvík Svoboda – CESTAMI ŽIVOTA – Čsl. legion – Rok 1939
Ludvík Svoboda – CESTAMI ŽIVOTA – Diplomatická jednání – Rok 1939
Ludvík Svoboda – CESTAMI ŽIVOTA – Na prahu války – Osudy vojáků – Rok 1939
Ludvík Svoboda – CESTAMI ŽIVOTA – VÁLKA v Polsku – Rok 1939
Ludvík Svoboda – CESTAMI ŽIVOTA – Přechod do SSSR – Rok 1939
A nyní se pojďme zase chvíli věnovat našemu zlatému pokladu.
Kniha „Kam zmizel zlatý poklad republiky?“ – Stanislav Motl – Roky 1938-1943
Jak to bylo v tomto období se zlatým pokladem? Jakou roli hrál v tehdejších dějinných událostech?
Kniha „Kam zmizel zlatý poklad republiky?“ – Stanislav Motl – Roky 1939-1948
Takto se tedy utvářely dějinné události v průběhu druhé světové války. Vše vycházelo z vnitřní potřeby bránit svou vlast a hledat ty, s nimiž si budeme navzájem pomáhat. O tom, jak to bylo v Sovětském svazu, se dočteme v další Svobodově knize „Z Buzuluku do Prahy“
Kniha „Z Buzuluku do Prahy“ – Ludvík Svoboda
Zde uvádím pro názornost krátkou ukázku toho, jak probíhal boj o osvobození naší vlasti – konkrétně jde o popis bojů na Dukle.
Tolik tedy Dr. Edvard Beneš a Ludvík Svoboda. Vše, na čem pracovali, mělo duchovní charakter s přesahem do budoucnosti. Máme zde však ještě jednu knihu, která souvisí přímo s duchovnem a vírou.
Kniha „S druhého břehu“ – J.L.Hromádka, O.Odložilík
V této knize jsou zaznamenány zkušenosti dvou duchovních z exilu ve Spojených státech.
Kromě toho se v tehdejším Československu žil běžný život.
Z vyprávění mojí maminky
Jak se v té době žilo tehdejším dětem? Záleželo na tom, v jakém žily prostředí. Budu vám vyprávět příběh o tom, jak se žilo v jedné malé jihomoravské vísce, tak, jak mi to vyprávěla moje maminka
Z vyprávění mojí maminky – Roky 1939-1945
Z vyprávění mojí maminky – Roky 1950-1957
Kniha „BUDOVÁNÍ KAPITALISMU V ČECHÁCH“ – PETR HUSÁK – vyd. 1997 – Rozhovory s Tomášem Ježkem
V knize věnované ekonomické stránce Československa, která vyšla v roce 1997 a mapuje dění v naší zemi před rokem 1989 a na počátku 90.let 20.století z ekonomického hlediska, se o tomto období píše toto:
„… komunistický režim tvrdě trestal snahy historiků ukázat, že české dějiny vůbec nebyly přípravou na diktaturu proletariátu a vůbec nebyly sérií pokusů o ni, z nichž teprve ten vědecky podložený z roku 1948 se zdařil, ekonomy nechal na pokoji a dokonce je hýčkal…“
Máte pocit, že to, co se dělo, bylo přípravou na diktaturu proletariátu? To, co se odehrálo po roce 1945 bylo jen logickým a přirozeným vyústěním předchozích zkušeností. Stačí si na základě výše uvedeného materiálu odpovědět na otázku, kdo zradil a kdo zachoval věrnost a bylo na něj vždycky spolehnutí? Východ nebo Západ? Důvěra zůstává zachována vždy vůči tomu, na koho je spolehnutí a kdo pomáhá a ne vůči tomu, kdo zradil a sleduje především své vlastní cíle.
1953 – Založen Ekonomický ústav ČSAV
V roce 1953 byl také založen Ekonomický ústav ČSAV.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Ekonomick%C3%BD_%C3%BAstav_%C4%8CSAV
Ekonomický ústav ČSAV byl založen v roce 1953 jako jeden z nových ústavů bolševické akademie věd a zrušen byl na začátku 90. let 20. století po sloučení se Sociálně ekonomickým ústavem ČSAV z Ústí nad Labem.
Ústav se dostal do povědomí širší veřejnosti v souvislosti s přípravou ekonomických reforem před Pražským jarem, kdy členové ústavu patřili do obou táborů v rámci KSČ, konzervativního i reformního.[zdroj?] Po normalizaci dochází k rychlému úpadku ústavu.[zdroj?]
Václav Klaus, který po roce 1968 pracoval v Ekonomickém ústavu Československé akademie věd, byl z něho v 70. letech propuštěn.[zdroj?]